Zajímavosti
Zajímavosti
Naliješ si tmavé pivo a v nose máš kávu, v puse čokoládu a na konci trochu karamelu. Přitom nikdo do kotle nehodil ani zrnko kávy, ani kostku čokolády. Za všechno může slad a to, jak dlouho a při jaké teplotě se suší nebo praží. Jakmile to pochopíš, začneš v tmavém pivu slyšet jednotlivé chutě jako nástroje v kapele.
Základ je stejný jako u světlého piva: ječný slad, voda, chmel a kvasnice. Rozdíl je v tom, jaký slad se přidá. Světlý plzeňský slad se suší jemně a má jen pár jednotek barvy. Tmavé slady se suší při vyšších teplotách, nebo se rovnou praží.
Za hnědou barvu a typické vůně stojí hlavně Maillardova reakce, tedy reakce mezi cukry a aminokyselinami při zahřátí. Vznikají při ní hnědé barevné látky a zároveň chutě, které se běžně popisují jako toastové, sladové, karamelové, chlebové a pražené. Čím tmavší slad a čím víc ho je v receptuře, tím výraznější tyhle tóny budou.
Barva tedy není maskování. Tmavé pivo je tmavé proto, že je z tmavého sladu, a chuť s barvou jdou ruku v ruce.
Slady můžeš zhruba seřadit podle toho, jak daleko je sladovník dovedl při sušení a pražení:
Zajímavý detail: pražené slady se v receptuře používají v malém množství. Stačí zhruba 5 % a pivo je skoro černé. Při větším množství se může objevit nepříjemná hořkost.
EBC je evropská stupnice barvy piva, měří se spektrofotometrem při vlnové délce 430 nm. Světlý ležák má zhruba 4 až 8 EBC, jantarová piva kolem 14 až 20, hnědá piva a bocky 30 až 45 a stouty jsou výš, od 60 až po 80 a víc. Čím je číslo vyšší, tím je pivo tmavší.
Důležité je, co EBC neříká. Barva nesouvisí přímo se silou. Tmavý ležák může mít stejný obsah alkoholu jako světlý. A neříká nic ani o hořkosti: tu dělá chmel, ne barva. Tmavší pivo tedy nemusí být ani silnější, ani hořčí. Dokonce může být míň hořké než nějaký světlý ležák.
Tmavý ležák s deseti nebo jedenácti stupni je důkaz, že tmavé pivo nemusí být nic těžkého. Má podobný obsah alkoholu jako světlý ležák, jde o spodně kvašené pivo a v chuti je spíš chlebově karamelové než pražené. Nejlepší české tmavé ležáky jsou plné, ale ne lepkavé a nepůsobí přeslazeně.
Jiné je to u stoutů a porterů, které jsou svrchně kvašené a pražený slad v nich hraje hlavní roli:
Tmavé pivo tedy může být jemné i mohutné. Těžké je jen tehdy, když je silné a plné, ne proto, že je tmavé. Silná tmavá piva najdeš třeba mezi Imperial Stouty.
Abys v tmavém pivu našel jednotlivé chutě, nespoléhej na první dojem. Zkus to postupně:
Zkus si dát vedle sebe tmavý ležák a stout. Rozdíl mezi sladovým toastem a praženou chutí pak poznáš hned.
Chuť tmavého piva se rodí ve sladovně a v pražírně, ne v kotli s barvivem. Až budeš příště vybírat, koukni na styl a na EBC, ale hlavně ochutnej. Ohodnoť pivo na webu a podívej se na nejlépe hodnocená piva. Mrkni i na Mapu pitelnosti, kde najdeš piva a pivovary ve svém okolí. A pokud tě zajímá, proč na jaře saháme po lehčích pivech, přečti si článek o stoutech a desítkách.
| Unikát 12° | |
| Březí koza 11.7° | |
| Vyladěný Buchťák 12° | |
| Beer Force One 14° | |
| Kamenitza 1881 10° |
| 1. | BeerBeard | 162 hodnocení |
| 2. | Pivný piteľník | 113 hodnocení |
| 3. | Dávid_Riaditel_Vesmiru | 92 hodnocení |
| 4. | Hanz | 74 hodnocení |
| 5. | Peter21 | 40 hodnocení |
3840 piv
2438 podniků
845 pivovarů
322 pitelníků
902 hodnocení
| 17.11. - 17.11.2026 | Narážení Vánočního speciálu v Pivovaru Únětice |
|
| 18.11. - 18.11.2026 | Komentovaná degustace kamenického piva v Max Beer Bar |
|
| 21.11. - 21.11.2026 | Výlov Pivovarského rybníka Cvikov |
|