Dnes na pivo zve , zítra

Zajímavosti

Proč tmavé pivo chutná po kávě, čokoládě a karamelu? Všechno je ve sladu

Barva i chuť tmavého piva pocházejí ze sladu, ne z barviva. Zjistíš, co přinese který slad, co znamená EBC a jak tmavé pivo ochutnávat.
Proč tmavé pivo chutná po kávě, čokoládě a karamelu? Všechno je ve sladu

Naliješ si tmavé pivo a v nose máš kávu, v puse čokoládu a na konci trochu karamelu. Přitom nikdo do kotle nehodil ani zrnko kávy, ani kostku čokolády. Za všechno může slad a to, jak dlouho a při jaké teplotě se suší nebo praží. Jakmile to pochopíš, začneš v tmavém pivu slyšet jednotlivé chutě jako nástroje v kapele.

Z čeho se tmavé pivo vlastně dělá

Základ je stejný jako u světlého piva: ječný slad, voda, chmel a kvasnice. Rozdíl je v tom, jaký slad se přidá. Světlý plzeňský slad se suší jemně a má jen pár jednotek barvy. Tmavé slady se suší při vyšších teplotách, nebo se rovnou praží.

Za hnědou barvu a typické vůně stojí hlavně Maillardova reakce, tedy reakce mezi cukry a aminokyselinami při zahřátí. Vznikají při ní hnědé barevné látky a zároveň chutě, které se běžně popisují jako toastové, sladové, karamelové, chlebové a pražené. Čím tmavší slad a čím víc ho je v receptuře, tím výraznější tyhle tóny budou.

Barva tedy není maskování. Tmavé pivo je tmavé proto, že je z tmavého sladu, a chuť s barvou jdou ruku v ruce.

Od karamelového po pražený slad: co který přinese

Slady můžeš zhruba seřadit podle toho, jak daleko je sladovník dovedl při sušení a pražení:

  • Vídeňský a mnichovský slad: v podstatě tmavší verze základního sladu. Dávají chlebovou kůrku, sušenku a toast. Mnichovský slad má zhruba 15 až 25 EBC, podle výrobce.
  • Karamelový slad: suší se jinak, takže se cukry v zrnu přemění a vznikne sladkost, karamel, toffee a u tmavších typů i sušené ovoce. Barva sahá od světlých odstínů až po stovky EBC.
  • Čokoládový slad: pražený slad s mírnější praženou chutí, ve které převládá káva a hořká čokoláda.
  • Pražený (barvicí) slad a pražený ječmen: praží se při 210 až 220 °C a mají barvu kolem 800 až 1500 EBC. Dávají tmavou až černou barvu a výrazné pražené aroma, často s kávovými nebo připálenými tóny.

Zajímavý detail: pražené slady se v receptuře používají v malém množství. Stačí zhruba 5 % a pivo je skoro černé. Při větším množství se může objevit nepříjemná hořkost.

Co ti říká číslo EBC na etiketě

EBC je evropská stupnice barvy piva, měří se spektrofotometrem při vlnové délce 430 nm. Světlý ležák má zhruba 4 až 8 EBC, jantarová piva kolem 14 až 20, hnědá piva a bocky 30 až 45 a stouty jsou výš, od 60 až po 80 a víc. Čím je číslo vyšší, tím je pivo tmavší.

Důležité je, co EBC neříká. Barva nesouvisí přímo se silou. Tmavý ležák může mít stejný obsah alkoholu jako světlý. A neříká nic ani o hořkosti: tu dělá chmel, ne barva. Tmavší pivo tedy nemusí být ani silnější, ani hořčí. Dokonce může být míň hořké než nějaký světlý ležák.

Mýtus „tmavé = těžké“

Tmavý ležák s deseti nebo jedenácti stupni je důkaz, že tmavé pivo nemusí být nic těžkého. Má podobný obsah alkoholu jako světlý ležák, jde o spodně kvašené pivo a v chuti je spíš chlebově karamelové než pražené. Nejlepší české tmavé ležáky jsou plné, ale ne lepkavé a nepůsobí přeslazeně.

Jiné je to u stoutů a porterů, které jsou svrchně kvašené a pražený slad v nich hraje hlavní roli:

  • Tmavý ležák: dominuje slad s toastem, ořechy, karamelem a sušeným ovocem. Pražená chuť je nízká až střední. Podle stylových pravidel jde o Dunkel a podobné tmavé ležáky.
  • Porter: typicky čokoláda, karamel, toffee a lehká pražená chuť. Zkus Porter nebo Tmavý Porter.
  • Stout: káva, hořká čokoláda, pražené zrno a sušší závěr. Irský stout má podle pravidel BJCP 3,8 až 5 % alkoholu, takže ani ten nemusí být silný. Seznam najdeš u stylu Stout.

Tmavé pivo tedy může být jemné i mohutné. Těžké je jen tehdy, když je silné a plné, ne proto, že je tmavé. Silná tmavá piva najdeš třeba mezi Imperial Stouty.

Jak ochutnávat a pojmenovat chutě

Abys v tmavém pivu našel jednotlivé chutě, nespoléhej na první dojem. Zkus to postupně:

  • Nejdřív pohled: barva od měděné přes rubínovou až po černou, pěna od béžové po tmavě hnědou.
  • Pak vůně: nejdřív bez kroužení, potom po mírném zakroužení. Hledej chlebovou kůrku, toast, karamel, kávu, kakao.
  • První doušek: všimni si sladkosti. Karamel a sušenka jsou spíš na začátku, káva a čokoláda se častěji ukážou v dochuti.
  • Závěr: je suchý a kávový, nebo sladší a karamelový? Jaká hořkost ti zůstane na jazyku?
  • Teplota: studené pivo chutě schová. Nech ho trochu ohřát a poznáš víc.

Zkus si dát vedle sebe tmavý ležák a stout. Rozdíl mezi sladovým toastem a praženou chutí pak poznáš hned.

Verdikt

Chuť tmavého piva se rodí ve sladovně a v pražírně, ne v kotli s barvivem. Až budeš příště vybírat, koukni na styl a na EBC, ale hlavně ochutnej. Ohodnoť pivo na webu a podívej se na nejlépe hodnocená piva. Mrkni i na Mapu pitelnosti, kde najdeš piva a pivovary ve svém okolí. A pokud tě zajímá, proč na jaře saháme po lehčích pivech, přečti si článek o stoutech a desítkách.