Plzeňský Prazdroj

Web: https://www.prazdroj.cz/
Email: info@prazdroj.cz

Piva v nabídce

Popis

Unikátnost českého piva je postavena na tradičních technologických postupech a kvalitě místních surovin. Vyznačuje se sytější barvou, plnou chutí, intenzivní hořkostí a výrazným chmelovým aroma. Plzeňský Prazdroj je hrdým nositelem chráněného zeměpisného označení Evropské unie „České pivo“, které chrání tradici českého pivovarnictví a zaručuje, že pivo bylo vyrobeno tradičními metodami na českém území az předepsaných českých surovin.

Základem jsou kvalitní suroviny

Sládci vaří pivo ze tří základních ingrediencí: českého ječného sladu, žateckého chmele a kvalitní vody. Chmel se zpracovává do formy granulí drcením chmelových koblih ihned po sklizni, čímž si uchovává intenzivní hořkost a aroma bez potřeby chemického ošetření. Ke kvašení se používají speciální kmeny pivovarských kvasinek. Pivovar se striktně drží původních receptur a nepoužívá žádné sladové náhražky (jako cukr či enzymy) ani chemické přípravky ke stabilizaci pěny.

Proces výroby piva

Výroba probíhá v několika fázích. Vše začíná sladováním, při kterém se ječmen máčí, nechává klíčit a následně suší. Klíčení probíhá ve velkých vanách. Saladinových skříních, a sušení naklíčeného ječmene (zeleného sladu) se provádí na zařízení zvaném hvozd.

Druhou fází je příprava mladiny. Během procesu rmutování se cukernaté složky sladu přeměňují na roztok zvaný sladina. Ta se oddělí od zbytků sladu a povaří se s chmelem během tzv. sladu. chmelovaru. Tehdy přecházejí hořké látky z chmele do roztoku a vzniká mladina, jejíž koncentrace rozhoduje o stupňovitosti piva.

Horká mladina se následně přečerpá do vířivé kádě, kde se usadí kaly, a poté se ochladí na 6-7 °C. Následné kvašení a zrání probíhá v kovových cylindrokónických tancích (CKT) pomocí vlastní kultury kvasnic. Celý proces je řízen a monitorován pomocí počítačové techniky. Po dozrání a filtraci, která odstraní zbývající kvasinky, se pivo plní do transportních nádob – cisteren, KEG sudů, lahví a plechovek.

Péče o pivo od pivovaru až po sklenici

Kvalita piva závisí také na správné logistice a skladování. Prazdroj disponuje sítí distribučních center a vzdělává své odběratele o důležitosti správného zacházení a skladování piva v čistém a chladném skladu při konstantní teplotě 7 °C, bez přístupu slunečního záření.

Stejně důležitá je i kultura čepování. Pro sudové pivo se jako tlačné médium doporučuje směs plynů CO₂ a dusíku, která chrání pivo před zvětráním, naopak použití vzduchových kompresorů se nedoporučuje. Správná teplota piva při čepování (ve sklenici 6-8 °C), pravidelná týdenní odborná sanitace pivního vedení a denní proplachování jsou klíčové pro zachování kvality. Samozřejmostí je čepování do dokonale umyté, vychlazené a mokré sklenice, aby pivo neutrpělo teplotní šok.

Tankové pivo jako záruka čerstvosti

Nejlepší systém pro čepování piva představuje technologie tankového piva. V nerezových tancích je nepasterizované pivo uloženo v nepropustném polypropylenovém vaku. Při čepování se pivo vytlačuje vzduchem, který tlačí na vak, takže pivo nikdy nepřijde do kontaktu s okolním vzduchem. To má pozitivní vliv na jeho kvalitu a trvanlivost. Tento systém však vyžaduje určitou minimální týdenní výtoč piva.

Historie

Pivo se v Plzni původně vařilo střídavě v domech jednotlivých právovařečných měšťanů, což vedlo k nestálé kvalitě. Právě tato skutečnost podnítila v hlavách plzeňských měšťanů myšlenku založit vlastní pivovar, který by produkoval pivo stabilně vysoké kvality. Tento plán se stal skutečností a v novém Měšťanském pivovaru uvařil sládek Josef Groll dne 5. října 1842 první várku nového plzeňského piva, které si brzy podmanilo celý svět.

Cesta do Prahy a Vídně

Zprávy o výjimečném pivu se šířily rychle. V dubnu 1843 si pražský krejčí Jakub Pinkas nechal od svého přítele Martina Salzmanna dovézt dvě vědra plzeňského ležáku. Chuť piva ho natolik okouzlila, že zanechal své původní řemeslo a otevřel hostinec. O pivo byl takový zájem, že Pinkas musel brzy rozšířit prostory o sousední dům. Jeho hostinec se stal oblíbeným místem a později jej navštěvovaly i významné osobnosti jako Josef Dobrovský, František Palacký či Jan Antonín Baťa.

Plzenské pivo si našlo cestu i do Vídně, kam bylo poprvé doručeno 65 kbelíků pro Josefa Šedivého. Měšťanský pivovar se později stal oficiálním dodavatelem císařského dvora a 1. července 1870 otevřel ve Vídni i vlastní sklad.

Ochrana před napodobeninami

S rostoucí popularitou plzeňského ležáku v Čechách i v okolních zemích se začaly objevovat jeho napodobeniny. V reakci na to si Měšťanský pivovar v roce 1859 dal zaregistrovat ochrannou známku „Pilsner Bier“ (Plzenské pivo). Z této značky však profitovaly i ostatní pivovary z města Plzeň.

Našli jste chybu? Dejte nám vědět!